Zlato

zlato

Zlato je chemicky velmi odolný kov charakteristicky žluté barvy. Jeho chemická značka je Au (latinský Aurum). Zlato má skvělou tepelnou i elektrickou vodivost, ale poměrně měkkou konzistenci. Od starověku lidé tento kov využívají k tvorbě dekoračních předmětů a šperků, v současnosti našlo zlato uplatnění v mnoha dalších oborech, například elektronice.
V přírodě se vyskytuje zejména ryzí, v zemské kůře je velmi vzácné. Ve vesmíru připadá na jeden atom zlata okolo 300 miliard atomů vodíku. Koncentrace zlata v mořské vodě je zcela zanedbatelná (avšak uvádí se 0,011 μg Au/l). Horniny v sobě skýtají zlato pouze jako ryzí kov – tvoří plíšky a zrna obvykle v křemenné výplni žil. Občas se vyskytuje také ve slitině se stříbrem (elektrum).
Největší světová naleziště připadají na jižní Afriku, Ural, Austrálii a dále na Kanadu a Sibiř, kde se nacházejí až kilogramové nugety a valouny zlata. Také v Čechách jsou naleziště zlata , například v Jeseníkách nebo v okolí Kašperských hor. V současnosti je již vyčerpána drtivá většina rýžovatelných ložisek a těžba zlata se provádí téměř výhradně na základě hydrometalurgického získávání.

Chemické vlastnosti zlata

Jak známo, zlato je chemicky velmi odolné a reaguje pouze s lučavkou královskou, ve které se rozpouští za vzniku tetrachlorozlatitého aniontu [Au(CI)4]-. Alkalické prostředí rozpouští zlato za přítomnosti kyanidových iontů, kdy vzniká komplexní kyanozlatnan [Au(CN)2]−. Středověcí alchymisté znali reakci zlata na rtuť, při které vzniká roztok zvaný amalgám – ten zůstává kapalný i při vysokých obsazích zlata. Zlato je také neobyčejně odolné proti povětrnostním vlivům, mechanická pevnost se zvyšuje příměsí dalších kovů.

Využití zlata

Skvělé vlastnosti zlata ho předurčily k využití v mnoha oblastech lidského života, níže uvádíme některé z nich.

Šperky, pozlacování

Zlato bylo odjakživa považováno za esteticky hodnotné, zřejmě proto se z něho brzy začaly vyrábět zlaté šperky a další dekorační předměty. Měkkost zlata si pro výrobu šperků vyžádala používání příměsí stříbra, mědi, zinku, palladia nebo niklu. Sloučenina zlata s palladiem a niklem způsobuje zabarvení do bíla a vzniká v současnosti velmi oblíbené bílé zlato.
V klenotnických kruzích se kvalita zlata považuje na základě tzv. karátů, které určují poměrnou část čistého zlata ku příměsím - čisté zlato má 24 karátů. V Evropě se také setkáte s označením v číslech od 1 do 1000, kdy se opět jedná o poměrnou část čistého zlata ve sloučenině – např. 18-karátové zlato se v Evropě označuje jako 750 nebo také 750/1000.
Mnohé kovy se také pouze pozlacují, aby se tak ochránily před korozí a zvýšily estetickou hodnotu. Pozlacení je možné především díky skvělé kujnosti zlata – z jediného gramu zlata můžeme vyrobit fólii o ploše 1 metr čtvereční).

Průmysl a zlato

Díky téměř dokonalé elektrické vodivosti a skvělé odolnosti vůči prostředí je zlato využíváno mikroelektronice pro důležité spoje (např. kontakty mikroprocesorů). Elektrické kontakty jsou pokrývané tenkou vrstvou zlata.
Také sklářství našlo zlatu uplatnění pro účely barvení a zlacení skla. Při zlacení skla se nanáší komplexní sloučeniny zlata a po vyžíhání zůstane na povrchu skla trvalá zlatá kresba.

Bankovnictví

Dlouhou dobu bylo zlato využíváno jako standard uložený ve státních bankách, který garantoval hodnotu peněz obíhajících ve státě. Tuto funkci přestalo zlato plnit v roce 1971. Pro obchodní účely se hmotnost zlata označuje v trojských uncích – jedna unce odpovídá 31,103 g. Dnes se hojně nakupuje investiční zlato a v případě zvýšené hodnoty dojde k jeho prodeji. K tomuto účelu se vyrábí známé zlaté cihly.


Stránku vytvořilo SEO-Care - SEO Optimalizace a tvorba webů